pondělí 15. února 2010

Premalatin zkušební příspěvek

Staňme se hroudou hlíny v rukách gurua

     Musíme vyvinout mentalitu, že toužíme po požehnání ...zvláště od duchovního mistra. Na tom závisí náš postup v procesu seberealizace. Jinak budeme stagnovat. Žák poklesne, když začne být nepřátelský nebo závistivý vůči guruovi. Ale guru stále přemýšlí, jak svého žáka mohu požehnat, jak mu mohu dát Krsnovu milost?! Když žák přijde pokorně ke guruovi připravený přijmout jakýkoli pokyn. Když se stane hroudou hlíny, kterou může guru tvarovat, jak chce ...požehnání jsou větší a ochrana je také větší. Naší prioritou je, stát se na 100% odevzdaným služebníkem.

neděle 14. února 2010

Govardhan puja 2007 - veřejný program v Praze (Průhon)

Bhagavad-Gíta 5.14
na kartrtvam na karmáni lokasya srjati prabhuh
na karma-phala-samyogam svabhávas tu pravartate

Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.



VÝZNAM: Jak bude vysvětleno v sedmé kapitole, živá bytost je jednou z energií či forem přirozenosti Nejvyššího Pána, ale liší se od hmoty, Pánovy jiné přirozenosti, která se nazývá nižší. Z nějaké příčiny je vyšší přirozenost, živá bytost, již od nepaměti ve styku s hmotnou přírodou. Dočasné tělo neboli hmotný příbytek, který získává, se stává příčinou různých činností těla kvůli tomu, že se (pod vlivem nevědomosti) s tělem ztotožňuje. Příčinou utrpení a neštěstí na úrovni těla je nevědomost trvající od nepaměti. Jakmile se živá bytost povznese nad činnosti těla, oprostí se i od jejich reakcí. Dokud přebývá ve městě v podobě těla, zdá se být jeho pánem, ale ve skutečnosti ho ani nevlastní, ani neovládá jeho činnosti a jejich následky; nachází se uprostřed hmotného oceánu a bojuje o přežití. Vlny s ní zmítají sem a tam a ona nad nimi nemá žádnou vládu. Tím nejlepším co může udělat, je dostat se z vody pomocí transcendentálního vědomí Krsny. To jediné ji zachrání před rozbouřenou hmotnou existencí.

testovací lekce I

Chrám Šrí Šrí Nitay-Navadvípacandry – Praha
Duben 2008 – 1. den (večerní lekce)
Bhagavat-Gíta 6.5.
Jeho Svátost Kadamba Kanana Swamí
uddhared átmanátmánam nátmánam avasádayet
átmaiva hy átmano bandhur átmaiva ripur átmanah
Je třeba se pomocí své mysli osvobodit, nikoliv si způsobit vlastní poklesnutí. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.
VÝZNAM: Slovo átmá označuje tělo, mysl a duši – vždy podle okolností. V systému yogy se zvláště jedná o mysl a podmíněnou duši. Zde se átmá vztahuje na mysl, jelikož ta je v yoze středem pozornosti. Účelem yogy je ovládnout mysl a odvrátit ji od ulpívání na smyslových objektech. V tomto verši je zdůrazněno, že mysl je třeba vycvičit tak, aby mohla vysvobodit podmíněnou duši z bažiny nevědomosti. V hmotné existenci podléhá živá bytost vlivu mysli a smyslů. Čistá duše je zapletená v hmotném světě ve skutečnosti proto, že mysl je ve styku s falešným egem, které chce ovládat hmotnou přírodu. Proto by měla být mysl vycvičená tak, aby ji lesk hmotné přírody nepřitahoval. To může podmíněnou duši zachránit. Neměla by podlehnout přitažlivosti smyslových objektů a způsobit si tím vlastní úpadek. Čím více ji smyslové objekty přitahují, tím více se zaplétá do hmotné existence. Nejlepším způsobem, jak se osvobodit, je stále zaměstnávat mysl na úrovni vědomí Kršny. Pro zdůraznění je použito slovo hy, což znamená, že se to musí dělat. V písmech také stojí:
mana eva manusyánám káranam bandha-moksayoh
bandháya visayásango muktyai nirvisayam manah
„Mysl je pro člověka příčinou otroctví a také příčinou osvobození. Pokud je upoutána smyslovými objekty, přivede ho do otroctví, a pokud je od nich odpoutaná, přinese mu svobodu.“ (Amrta-bindu Upanisad 2) Mysl, která je vždy upoutána vědomím Kršny, je tedy příčinou nejvyššího osvobození. (konec významu)